Co můžu dělat,
když...

Lze zlepšit dostupnost
bydlení…

Co můžu dělat,
když...

Lze zlepšit dostupnost
bydlení…

Bydlení

„No a po týdnu nebo po 14 dnech mi zavolali znovu (pozn. z obce poskytující sociální bydlení), že se mám přijít podívat na byt, tak jsme si dali sraz … šli jsme do toho bytu a tam byla taková cedule. Když byt otevřeli, tak moje první bylo překvapení, prohlédli jsme si koupelnu, je tam sprchový kout, kuchyňka, ta je nádherná, obývák, krásný to bylo. A tam bylo napsáno: ”Vítáme Vás v novém domě“, a mě to dojalo, že se mi z toho chce až brečet …“ (muž, 50 let, samoživitel, který se i s dětmi nastěhoval do nájmu v sociálním bytě)

 

Bydlet potřebuje každý a každý by měl dosáhnout na cenově dostupné bydlení. Mít bydlení neznamená pouze vlastnit nemovitost, ale také žít v dlouhodobém pronájmu, i to je forma běžného bydlení.

Každá obec může zvýšit dostupnost bydlení pro svoje občany nabídkou obecních bytů. Dlouhodobé, běžné bydlení dává lidem bezpečí, zázemí, jistotu i teplo. Pro lidi, kteří mají velmi nízké příjmy a potřebují pomoc sociálních pracovnic a pracovníků v Česku, existuje sociální bydlení se sníženým nájemným.

Ceny energií, nájmů i potravin rostou tak rychle, že mohou překročit 30 % vašich příjmů. Nabízíme vám zde několik rad, které by vám mohly pomoci v případě, kdy nebudete mít bydlení nebo ho nebudete zvládat platit. Dále vám nabízíme informace o tom, jak je možné zlepšit dostupnost bydlení v Česku.

Finanční pomoc

Pokud se z jakýchkoliv důvodů opakovaně ocitáte v situaci, kdy je pro vás obtížné nebo nemožné zaplatit nájem nebo zálohy za energie nebo vám po zaplacení těchto výdajů nezbývají peníze na jídlo, obraťte na  Úřad práce ČR. Ve vaší situaci si můžete požádat o finanční příspěvek na bydlení a úhradu energií. Příspěvek na výdaje s bydlením můžete získat, i když bydlíte ve vlastní nemovitosti nebo máte hypotéku (hypotéka se však nezapočítává do nákladů na bydlení).

Na webu Úřadu práce ČR také najdete on-line Sociálního poradce pro orientační výpočet nároku na dávku, který vám pomůže zjistit o jaké dávky si můžete požádat.

S podáním žádosti a s řešením vašich problémů vám kromě Úřadu práce mohou pomoci sociální pracovníci. Najdete je buď na obecním úřadě obce s rozšířenou působností (to je místo, kde si mimo jiné vyřídíte občanský průkaz), v neziskové organizaci nebo na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR

Pomoci vám může příspěvek na bydlení, který je dostupný pro širokou skupinu obyvatel. Nejčastěji jej mohou získat početné rodiny, samoživitelé a samoživitelky nebo senioři. Příspěvek na bydlení je určen všem, kteří vynakládají na bydlení více než 30 % (v Praze 35 %) svých příjmů a jsou vlastníky nemovitosti, členy družstva vlastnící nemovitost, nájemci nebo podnájemci zkolaudovaného bytu. Již nyní ho pobírá přes 170 000 domácností v ČR. Oproti tomu doplatek na bydlení je určen lidem s velmi nízkými příjmy, kteří jsou v tzv. hmotné nouzi (nemají dostatek finančních prostředků na obživu, ubytování a ošacení). Doplatek na bydlení pobírá kolem 34 000 lidí v ČR. Podrobněji o obou dávkách níže.

Příspěvek na bydlení

Kdo si může o dávku požádat?

Vlastník bytu nebo domu, člen družstva vlastnící nemovitost, nájemce či podnájemce zkolaudovaného bytu, pokud jejich náklady na bydlení převyšují 30 % (v Praze 35 %) čistého příjmu rodiny (všech, kdo v bytě žijí). V této kalkulačce si můžete orientačně vypočítat, jestli na příspěvek na bydlení dosáhnete.

Jak příspěvek na bydlení získám?

Můžete o něj zažádat na Úřadu práce ČR dvěma způsoby. Buď zjednodušenou žádost podejte elektronicky (potřebujete k tomu identitu občana či datovou schránku) nebo osobně navštivte Úřad práce s vyplněnou žádostí. Jak správně vyplnit žádost? Podívejte se na video.

Co budu k žádosti potřebovat?
Vyplňte doklad o výši čtvrtletního příjmu za každou ze společně posuzovaných osob (lidé žijící s vámi ve společné domácnosti). Pokud příjem nemáte, odevzdáte formulář Prohlášení osob, které nemají příjmy
Doložte doklad o užívání bytu (nájemní nebo podnájemní smlouva, výpis z katastru nemovitostí apod.)
Vyplňte doklad o výši nákladů na bydlení
Pokud máte v rodině dítě starší než 15 let, budete potřebovat jeden z těchto formulářů: potvrzení o studiu, potvrzení o zdravotním stavu nezaopatřeného dítěte, potvrzení o neschopnosti přípravy na povolání, potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce)
Pokud žijete v bytě se spolubydlícím a  společně nehospodaříte, vyplňte prohlášení osob, které neuhrazují náklady na své potřeby společně se žadatelem

Pokud chcete vyplatit dávku poštovní poukázkou (složenkou), vyplňte souhlas s předáním vašeho rodného čísla České poště

Vzory všech vyplněných formulářů najdete zde vpravo dole.

Kdy můžu zažádat o příspěvek?

Kdykoliv.

Kdy můžu očekávat výplatu příspěvku?

Nárok na výplatu dávky vzniká dnem podání žádosti a nárok lze uplatnit max. 3 měsíce zpětně. S účinností od 1. října 2022 bude umožněno prokazovat náklady na bydlení a příjmy rodiny jen dvakrát ročně a příspěvek na bydlení bude vyplácen po období šesti měsíců ve stejné výši.

Moje žádost byla zamítnuta. Co mám dělat?

Máte možnost se odvolat do 15 dnů ode dne, kdy vám bylo doručené rozhodnutí. Odvolání adresujte zpět na kontakty z doručeného rozhodnutí. S odvoláním vám může pomoci sociální pracovník obce nebo některá z občanských poraden.

Dostávám příspěvek na bydlení, ale stále nezvládám platit náklady na bydlení. Co mám dělat?

Zažádejte si o doplatek na bydlení. Doplatek je určený pro lidi s velmi nízkými příjmy, co jsou v tzv. hmotné nouzi. 

Pro další informace kontaktujte call centrum na +420 800 779 900, e-mailu: callcentrum@uradprace.cz nebo navštivte váš Úřad práce ČR.

Doplatek na bydlení

Kdo si může o doplatek požádat?

Lidé, kteří jsou ve vážných finančních potížích. Nemají peníze na jídlo, ubytování a ošacení. Dávka je pro ty, kterým nestačí na zaplacení nájmu a energií jejich příjmy a příspěvek na bydlení. 

Jak doplatek na bydlení získám?

Můžete o něj zažádat na Úřadu práce ČR dvěma způsoby. Buď žádost podejte  elektronicky (potřebujete k tomu identitu občana či datovou schránku) nebo osobně navštivte Úřad práce s vyplněnou žádostí

Co budu k žádosti potřebovat?

K žádosti je nutné vyplnit řadu formulářů, které se týkají vaší situace (ne všechny formuláře jsou ve vaší situaci povinné vyplnit) a doložit i další informace. Neostýchejte se požádat o pomoc s vyplněním sociálního pracovníka nebo váš Úřad práce

Doklad o výši měsíčních příjmů

Celkové sociální a majetkové poměry 

Informace o užívaném bytu (obývaném prostoru) 

Potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce

Ostatní společně posuzované osoby

Prohlášení o stanovené vyživovací povinnosti a jejím plnění 

Potvrzení o studiu, 

Potvrzení o zdravotním stavu vydané ošetřujícím lékařem 

Potvrzení o zdravotním stavu nezaopatřeného dítěte

Potvrzení o dietním stravování

Doklad o výživném poskytovaném společně posuzovanou osobou

Doklad o samostatné činnosti

Potvrzení o neschopnosti přípravy na povolání

Pokud chcete vyplatit dávku poštovní poukázkou (složenkou), dejte prosím souhlas s předáním vašeho rodného čísla České poště.

Moje žádost byla zamítnuta. Co mám dělat?

Máte možnost se odvolat do 15 dnů ode dne, kdy vám bylo doručené rozhodnutí. Odvolání adresujte zpět na kontakty z doručeného rozhodnutí. Se vším vám může pomoci váš sociální pracovník nebo některá z občanských poraden.

Instruktážní videa a vzory všech vyplněných formulářů najdete zde.

Doporučení: Pro další informace kontaktujte call centrum na +420 800 779 900, e-mailu: callcentrum@uradprace.cz nebo navštivte váš Úřad práce ČR. Případně požádejte o pomoc sociálního pracovníka vaší obce či z lokální občanské poradny

Mimořádná okamžitá pomoc na kauci

Pokud si nemůžete dovolit vhodné bydlení, protože nemáte na úhradu jistoty (kauce), můžete požádat o dávku Mimořádné okamžité pomoci na jednorázový výdaj. Je určená především domácnostem, které žijí na ubytovnách, v azylových domech, v noclehárnách, v přelidněných bytech  nebo v nevhodném bydlení (byty bez elektřiny, bez vody, plesnivé byty, byty bez prostoru na vaření, bez uzamykatelných dveří apod.) a v nejistém bydlení (bez nájemní, podnájemní nebo ubytovací smlouvy). O dávku můžete požádat, pokud jste přišli o bydlení a nemáte kam jít.  Nebo pokud vám hrozí, že o bydlení brzy přijdete.

Tento typ MOP se vyplácí, pokud potřebujete zaplatit jednorázově nezbytný výdaj. Může jít třeba o poplatek za vyřízení občanského průkazu, rodného listu, poplatku u lékaře za prohlídku do zaměstnání, výpisu z rejstříku trestu, potravinářského průkazu a jiných dokumentů, které potřebujete pro získání zaměstnání. 

Dále MOP můžete získat, pokud potřebujete zaplatit za noclehárnu, jistotu (kauci) nebo stěhování.

Kdo si může o dávku požádat?

Kdokoliv, kdo se ocitl v hmotné nouzi. Zákon tak popisuje situaci, kdy vám po zaplacení všech nákladů na bydlení zbyde částka menší než je životní minimum. V některých situacích je pro výplatu MOP spíše důležité, že nemáte možnost důležitý jednorázový výdaj uhradit, protože jste v celkově špatné finanční a majetkové situaci. Každá žádost se posuzuje individuálně.

Jak MOP získám?

Můžete o ni zažádat na Úřadu práce ČR dvěma způsoby. Buď žádost podejte elektronicky (video) (potřebujete k tomu identitu občana či datovou schránku) nebo osobně navštivte Úřad práce s vyplněnou žádostí

Co budu k žádosti potřebovat?

Průkaz totožnosti (občanský průkaz, pas, řidičský průkaz) 

Doklad o přiznání starobního důchodu (pokud ho pobíráte) 

Doklad o výši měsíčních příjmů 

Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech 

Kdy můžu žádat a kdy mohu očekávat peníze?  

Žádejte, jakmile se dostanete do nepříznivé situace. Dávka bude vyplacena bez odkladu, než uhradíte potřebný výdaj. Zcela výjimečně můžete dostat peníze i zpětně, pokud se s úhradou nezbytného nákladu nedalo počkat. O mimořádnou okamžitou pomoc požádejte co nejdříve, nejlépe ve stejném kalendářním měsíci, kdy situaci došlo. O způsobu výplaty dávky rozhoduje Úřad práce ČR. 

O jakou částku můžu žádat? 

Můžete dostat dávku až do výše nezbytného jednorázového výdaje s přihlédnutím k vašim majetkovým poměrům a příjmové situaci. Pokud se jedná o úhradu jistoty (kauce), můžete žádat o částku až ve výši tří měsíčních nájmů (měsíční nájem však nesmí překročit cenu v místě obvyklou). Více zde.

Doporučení: Spolupracujte se sociálním pracovníkem obce nebo některé z občanských poraden a sociálních služeb. Pomohou vám s vyplněním formulářů a vysvětlí vám, jak postupovat. 

Moje žádost byla zamítnuta. Co mám dělat? 

Máte možnost se odvolat do 15 dnů ode dne, kdy vám bylo doručené rozhodnutí. Odvolání adresujte zpět na kontakty z doručeného rozhodnutí. Se vším vám může pomoci váš sociální pracovník nebo některá z občanských poraden.

Doporučení: Pro další informace kontaktujte call centrum na +420 800 779 900, e-mailu: callcentrum@uradprace.cz nebo navštivte váš Úřad práce ČR. Případně požádejte o pomoc sociálního pracovníka vaší obce či z lokální občanské poradny.

S podáním žádosti a s řešením vašich problémů vám kromě Úřadu práce mohou pomoci sociální pracovníci. Najdete je buď na obecním úřadě obce s rozšířenou působností (to je místo, kde si mimo jiné vyřídíte občanský průkaz), v neziskové organizaci nebo na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR.

Poradenství

Požádejte o pomoc na obecním úřadě

Je pro vás bydlení na komerčním trhu cenově nedostupné? Nevíte, jak se bavit s pronajímateli nebo při hledání bydlení máte jiné problémy? Obraťte se na sociální pracovníky odboru sociálních věcí na obecním úřadě ve vaší obci nebo v obci s rozšířenou působností (to je místo, kde si můžete například vyřídit občanský průkaz). Sociální pracovníci vám dají informace o možnostech bydlení v městských bytech, které jsou cenově dostupnější. Mohou vám také poradit, kdo jiný ve vaší obci poskytuje dostupné nebo sociálního bydlení a další možnou pomoc. Ptejte se i svých zastupitelů, starostek a starostů, jak zlepší dostupnost bydlení ve vaší obci. Vytváření podmínek pro uspokojování potřeby bydlení spadá ze zákona do jejich působnosti.

Informace poskytnou kontaktní místa pro bydlení

V některých městech již vznikla tzv. kontaktní místa pro bydlení. Většinou fungují pod bytovým nebo sociálním odborem města. Pracovníci kontaktního místa pro bydlení (KMB) vám poskytnou všechny informace o dostupném bydlení ve vaší obci. Znají podmínky pro podávání žádostí o obecní byty a pomůžou vám vyplnit všechny potřebné formuláře. Poradí i se sociálním bydlením nebo kontaktem na sociální pracovníky.

Kontaktní místa pro bydlení zatím najdete v těchto městech a městských částech:

Hlavní město Praha

Praha 3

Praha 7

Praha 10

Praha 12

Brno

Plzeň

Most

České Budějovice

Jihlava

Liberec

Písek

Chomutov

Ostrava

Sociální pracovníci vám pomohou s hledáním a doprovodí vás

Obrátit se můžete neziskové organizace, ve kterých působí sociální pracovníci. Ti vám pomůžou s vyhledáváním bydlení. Poradí vám při vyplňování formuláře s žádostí o byt nebo finanční příspěvky. Mohou mít přehled o nadacích, které přispívají na zaplacení jistoty (kauce). V některých službách pracují i právníci, kteří s vámi mohou projít nájemní smlouvu nebo s vámi probrat, zda se majitel bytu nechová protizákonně. Sociální pracovníci vás mohou doprovodit na úřad nebo jednání s pronajímatelem. 

Sociální poradenství je vždy zdarma a poskytuje ho každá sociální služba. Pokud se v registru těchto službách nevyznáte, hledejte v něm přímo službu, která poskytuje “odborné sociální poradenství” nebo občanskou poradnu. 

Sociální realitní agentura vám pomůže najít cenově dostupné bydlení

Sociální realitní agentury vyhledávají majitele bytů, kteří jsou ochotni pronajmout svou nemovitost lidem, se kterými agentura pracuje. Nájemní smlouva je uzavřená přímo s nájemcem – není tedy v podnájmu a má vyšší právní jistoty. S nájemníky určitou dobu spolupracuje sociální pracovník, který jim pomáhá stabilizovat životní situaci a zvyknout si v novém bydlení. Zaměstnanci sociální realitní agentury pomáhají také s vyřizováním administrativních záležitostí a pravidelně navštěvují svěřené byty. Zajišťují jejich dobrý technický stav i podporu při hrazení nájmu. Pronajímatelům často nabízí garance za nájemníky, ručení za platby nájmů, pracuje tedy i s jistou formou garančních fondů. Sociálně realitní agentura je také prostředník mezi pronajímatelem a nájemcem. Hájí práva obou stran, zapojí se i v případě sousedských sporů a problémů, které se týkají soužití. Zajímavé zkušenosti z praxe představily různé neziskové organizace na konferenci Housing First a budoucnost sociálního bydlení v ČR.

I bez sociální realitní agentury mohou obce nebo neziskové obce pomoci lidem při hledání bydlení. Mnohdy stačí seniorovi ve velkém bytě pomoci s vyhledáváním vhodnějšího bydlení na internetu. Někde poskytnou prostor zodpovědnému realitnímu zprostředkovateli či ho sami najmou. Mohou přímo oslovovat soukromé pronajímatele nebo navázat spolupráci s většími pronajímateli.

Obec a bydlení

Obce mohou řešit nabídku bydlení na svém území například tak, že určí lokality pro bydlení ve svých územních plánech nebo nabídnou nájemní bydlení ve svém vlastnictví. Poskytování obecního bydlení je totiž jeden z nejefektivnějších způsobů, jak ovlivnit trh s bydlením v dané obci. Nejen, že mohou ovlivňovat výši nájemného, ale také si určit kdo v těchto bytech bude bydlet. Od lékařů, policistů, učitelů nebo jiných potřebných profesí, po osoby v bytové nouzi.

Když se nedaří najít na trhu vhodné bydlení, jsou to právě obce, na které se lidé v nouzi obrací s žádostí, aby jim někdo pomohl zajistit cenově dostupné nájemní bydlení. Zákon ukládá obcím, aby vytvářely podmínky pro uspokojování potřeby bydlení. Je ale na rozhodnutí každé obce, jak se podpory občanů v bydlení chopí. Pomoci by jim měl připravovaný zákon o podpoře v bydlení

Náš projekt podporoval obce a neziskové organizace v 29 projektech, kde se rozhodli občanům s bydlením pomoci už nyní. Zajímavé postřehy z Ostravy, Prahy, Jihlavy nebo Písku si můžete poslechnout v záznamu z naší konference nebo najít na webu v části o projektech nebo v dobré praxi.

První věcí, kterou každá obec může udělat, je zmapování počtu lidí v bytové nouzi a lidí, kteří jsou bytovou nouzí ohroženi (mají nadměrné náklady na bydlení).  K tomu může sloužit několik nástrojů: 1) využití sčítání lidí bez domova, 2) mapování všech cílových skupin ohrožených bytovou nouzí, které koordinuje obec, 3) registrační týden zaměřený na konkrétní cílové skupiny koordinovaný obcí, 4) vyhodnocení pořadníků žadatelů o (sociální) byt, 5) kvalifikovaný odhad sociálních pracovníků obce, popř. poskytovatelů relevantních sociálních služeb, který vychází z depistáže (více zde, zde)

Dále by měla obec udělat revizi svého bytového fondu. Kolik je volných objektů a pozemků ve vlastnictví obce? Jaké je jejich určení v územním plánu? Jaké obecní byty potřebují rekonstrukci? Má obec prostředky (a prostory) na výstavbu nebo rekonstrukci městských bytů či na odkup bytů do obecního majetku? Jaké jsou aktuální dotační možnosti na získání prostředků na opravy a výstavbu (IROP, SFPI, nízkoúročené úvěry)? Vyplatila by se obci spolupráce se soukromými sektorem? Město se například může dohodnout s developerem, že mu poskytne pozemek výměnou za to, že část postavených bytů bude patřit obci. Obec může také podmínit stavební povolení developerovi tím, že část jím postavených bytů odprodá obci nebo je bude pronajímat za snížené nájemné. Obce mohou podporovat výstavbu dostupných bytů i spoluprací se stavebními družstvy a spolky, které chtějí stavět dostupné bydlení. Obec může být sama iniciátorem družstevní výstavby. Nechat si více než 51 % podíl bytů pro potřebné a zbytek družstva mohou doplnit individuální členové. Kromě spolupráce obce se staviteli může obec spolupracovat i s pronajímateli, kteří mohou po dohodě s obcí pronajímat své byty lidem v bytové nouzi nebo lidem, kteří si nemohou dovolit tržní nájemné. Obce pronajímatelům mohou za tuto službu nabídnout garance. K navázání spolupráce mezi soukromými majiteli a obcí mohou sloužit městské nájemní agentury a sociální realitní agentury. Taková spolupráce umožní městu mít vlastní bytovou politiku i v případech, kdy nemá dostatečně velký bytový fond.

Na základě výsledků šetření může obec vytvořit lokální koncepci dostupného a sociálního bydlení, která slouží k naplánování aktivit obce (v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu) a vede ke zlepšení dostupnosti bydlení v dané lokalitě. K naplňování a realizaci takové koncepce je dobré vytvořit integrovaný systém. Bude postavený na spolupráci mezi sektorem bydlení a sociální podpory, mezi samosprávou, veřejnou správou, neziskovým sektorem a privátním sektorem. Dále na koordinaci a na dlouhodobém řízení, během kterého se funkčnost celého systému bude pravidelně vyhodnocovat a na základě toho se bude systém dále rozvíjet. Jak takový systém nastavit se můžete inspirovat v publikaci Systémové řešení bytové nouze rodin a jednotlivců na úrovni obcí, kterou vydala Platforma pro sociální bydlení. O možnostech spolupráce mezi různými aktéry sociálního bydlení si můžete přečíst v metodice MPSV

Podobně jako v jiných oblastech, i v řešení bezdomovectví a bytové nouze je nejúčinnější a nejlevnější kvalitní prevence. Mezi osvědčené nástroje prevence patří:

Inspirací z praxe mohou být systémy prevence ztráty bydlení z Prahy, Brna, Plzně nebo Štětí.

Kromě prevence by měla obec spolupracovat na tom, aby lidé v bytové nouzi do bydlení co nejdříve vrátili. Každý rok strávený na ulici a v bytové nouzi může totiž pro člověka znamenat trauma, ze kterého se pak jen pomalu zotavuje. K rychlému zabydlení lidí v bytové nouzi slouží přístupy, jejichž úspěšnost je ve světě i v ČR pravidelně vyhodnocována a stále se na základě získaných dat vyvíjejí. Takovými přístupy jsou například Housing Led, Rapid Re-Housing, které se zaměřují na širokou skupinu cílových skupin a zejména na rodiny s dětmi. Mezi nejznámější postupy ukončování bezdomovectví patří Housing First. Jde o koncept, který byl vyvinut pro ty nejohroženější cílové skupiny s nejsložitějšími životními osudy. V ČR má zkušenost s realizací projektu Housing First již devět obcí, které poskytly své byty v rámci výzvy 108 OPZ. Praha a Liberec realizovaly Housing First mimo tuto výzvu.

Dokud nebude přijat zákon o podpoře v bydlení, musí obce na bydlení čerpat ze svých prostředků. V případě sociálního bydlení jsou zde evropské nebo národní dotace. Je potřeba rozdělit finance na sociální bydlení do dvou oblastí:

  1. dotace na sociální práci,
  2. dotace na sociální byty. 

Prostředky na podporu lidí v bydlení, lze zajišťovat mj. z národních dotací na sociální práci Ministerstva práce a sociálních věcí nebo z dotací Evropského sociálního fondu v Operačním programu zaměstnanost plus (OPZ+). Zde je mj. vyhlášena výzva č. 7 přímo na podporu sociálního bydlení.

Tzv. peníze „na cihlu” lze žádat u Ministerstva pro místní rozvoj. Buď z evropských prostředků IROP na projekty sociálního bydlení (výzva č. 25 pro méně rozvinuté regiony nebo výzva č. 26 pro přechodové regiony) nebo z národních prostředků u SFPI v dotačním titulu Výstavba pro obce. Zde existuje i možnost úvěru pro dostupné byty.

Obecní bydlení nikdy nepokryje poptávku po nájemním bydlení. Vždy bude hrát klíčovou roli soukromý sektor. Obec může nabídnout spolupráci, propojit neziskový a soukromý sektor, zajišťovat sociální práci v bytech, vytvořit kontaktní místo pro bydlení, garanční fond či jinak podporovat dostupnost bydlení v obci. Širokou pracovní skupinu vytvořili například v Ostravě, kde magistrát spolu s pronajímateli, městskými obvody, neziskovým sektorem a dalšími subjekty pravidelně spoluvytváří akční plány ke Koncepci sociálního bydlení a poskytuje lidem bydlení.

Sociální bydlení

Sociálním bydlením je myšleno bydlení ve standardních bytech s podporou sociální práce pro nájemníky těchto bytů. V současné době je sociální bydlení v ČR vymezeno pouze Koncepcí sociálního bydlení 2015-2025 a parametry dotačních titulů. Neexistuje oficiální definice, která by pojem jasně vymezila. Klíčovým ukazatelem je cílová skupina nájemníků, pro které je určeno. Od sociálních pracovníků obce, v kontaktním místě pro bydlení, na bytovém či sociálním odboru nebo od vaší starostky nebo starosty můžete zjistit, zda je ve vaší obci možnost požádat si o sociální byt.

V současné době není sociální bydlení vymezené zákonem. Neexistují jednotné podmínky a pravidla pro jeho poskytování. Je tedy na rozhodnutí samotných obcí či neziskových organizací, komu, kolik bytů a za jakých podmínek sociální bydlení poskytují. Tato pravidla však musí být v souladu s již existujícími zákony.

Obecně je sociální bydlení určené především pro lidi v bytové nouzi, tedy pro lidi, kteří nemají standardní bydlení.

Sociální bydlení je také pro lidi, kteří i při pobírání příspěvku nebo doplatku na bydlení vynakládají na bydlení více než 40 % svých příjmů a nejsou schopni svou situaci řešit sami na běžném trhu s bydlením. Třeba přestěhováním se do levnějšího vhodného bydlení, prodejem vlastního bydlení a koupí nebo pronájmem vhodnějšího bydlení. Nejčastěji se tak cílovou skupinou stávají např. senioři, samoživitelé, mladí lidé opouštějící dětské domovy, lidé ohrožené sociálním vyloučením, lidé bez přístřeší a další skupiny, které obtížněji získávají bydlení na komerčním trhu s bydlením (viz definice ETHOS).

(Ne)dostupné bydlení

Fakt, že Česká republika má nejhůře dostupné vlastní bydlení v Evropě potvrzují i další analýzy. Aby si člověk s průměrným platem v Česku mohl pořídit vlastní bydlení o velikosti 70 m2, musí 13 let vydělávat pouze na svůj domov. Situace je nejhorší v Praze. Pokud se rozhodnete bydlet v metropoli, dáte s průměrnou mzdou za váš byt příjmy, které vyděláte za 15 let. Při čtení těchto čísel je však nutné přihlédnout k tomu, že dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je průměr a jejich situace je tak ještě horší. Zlepšení je pravděpodobně v nedohlednu, ceny bytů dlouhodobě rostou. V současnosti (2022) dokonce v ČR rostou ceny nemovitostí nejrychleji z celé Evropy.

Vysoká cena bytů na českém trhu s bydlením je dána několika faktory. Nejdůležitějším z nich je velká poptávka, která je způsobena zvýšeným investičním zájmem o byty a tím, že stát dlouhodobě zvýhodňuje vlastnické bydlení oproti nájemnému (i v tomto ohledu patříme mezi špičky v rámci zemí OECD). Stát podporuje hypotéky, zrušil daň z nabytí nemovitých věcí a má jedny z nejnižších daní z nemovitosti v Evropě. Tato politika zvyšuje poptávku po bytech a domech. Vysokou cenu bytů mnozí spatřují i na straně nedostatečné nabídky a drahých stavebních nákladů. Česká republika je však ve výstavbě nových bytů v rámci Evropy průměrná.

 

Poptávka, která žene ceny bydlení nahoru, je především investičního a spekulativního charakteru a byty se stávají cenově nedostupnými převážně pro lidi, kteří v nich chtějí bydlet. Ne pro investory, ti mají jen nižší výnosy. V ČR je vlastní bydlení často chápáno jako symbol dospělosti, úspěchu a především jistoty. Vlastnické bydlení je preferovanou formou bydlení i kvůli tomu, že je poměrně vzácné dostat od pronajímatelů nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Ani smlouva na dobu neurčitou není zárukou, že nájemce může ve svém bydlení zůstat. Pokud se pronajímatel rozhodne, že chce byt pro sebe nebo pro své příbuzné, musí se nájemce vystěhovat. Pronajímatelé mají k řetězení smluv na dobu určitou také své důvody. Soudy s neplatícími nebo problémovými nájemníky mohou trvat v českých podmínkách několik měsíců i více než rok. Pronajímatelé pak přichází o své příjmy nebo přihlížejí ničení svého majetku. Tato vzájemná nejistota a nedůvěra mezi nájemci a pronajímateli vede k tomu, že pro velkou část českých občanů není nájemní bydlení stále plnohodnotnou alternativou k vlastnímu bydlení. Česká touha po vlastním je výrazně zastoupena i mezi mladými lidmi. Nezdá se tedy, že by se aspirace lidí výrazně měnily. Až 95 % mileniálů chce vlastnit byt, zhruba 79 % to vidí jako reálnou možnost a zhruba polovina už ho má, a to zejména díky dědictví nebo finanční podpoře od rodičů a prarodičů, pouze čtvrtina si na bydlení vydělala sama. 

Ve vlastním bydlení v ČR žije 79 % domácností a jen 21 % žije v nájemním bydlení. Toto rozdělení se příliš nemění, to ukazují i data ze sčítání 2021. Podobné rozdělení nájemního a vlastního bydlení najdeme v zemích střední, východní a jižní Evropy (kde je daleko větší tradice mezigenerační výpomoci v otázce bydlení) a liší se oproti většině států západní a severní Evropy, kde je podíl lidí žijících ve vlastním a v nájemním bydlení daleko vyrovnanější.

Nájemní bydlení jako alternativa k vlastnictví bytu

Podle ekonoma a sociologa Martina Luxe jsou systémy založené převážně na vlastnickém bydlení (tedy i ten náš) daleko náchylnější ke vzniku cenových bublin na realitním trhu. Naopak výhodou systému, který má vyrovnaný poměr vlastnických a nájemních bytů (a obecně pestrý bytový fond), je nejen větší stabilita, ale i větší svoboda volby. Nájemní bydlení může lidem ušetřit peníze, které mohou hned investovat do sebe, do svých koníčků, zájmů, vzdělání a seberozvoje nebo do svého podnikání a tolik je neváže k jednomu místu, což jim otevírá další možnosti. O tom, zdali je nájemní bydlení finančně výhodnější než hypotéka se ekonomové přou, záleží na kontextu (v současné době ve většině měst vyjde levněji nájem), pro velkou část obyvatel to však není vůbec relevantní otázka, protože nemají možnost volby (na hypotéku nikdy nedosáhnou). Kvůli rostoucím cenám bydlení, bude pravděpodobně lidí žijících v nájmu přibývat. Snad se díky tomu začne profesionalizovat a měnit i trh s nájemním bydlením a lidé se v nájmu budou stále více cítit jako doma. I nájemní bydlení má své alternativy, které spočívají v různých formách sdílení nákladů a spolubydlení. Jednou  takovou alternativou může být například mezigenerační bydlení mezi seniory a studenty. V ČR tento koncept testuje organizace BytSpolu z Plzně. 

Renesance družstevního bydlení

Jednou z dalších možností řešení politiky bydlení je podpora bytového družstevnictví. V minulosti byla družstevní výstavba velmi využívána, od devadesátých let se staly takové projekty spíše výjimkou, nyní se opět začínají objevovat. Kromě jednotlivců spojených v družstvo nebo developerů mohou být iniciátory družstevní výstavby obce. Při založení družstva může být jedním ze členů (menšinovým, ale i většinovým) obec, případně společnost ve vlastnictví obce. Obec může vložit do realizace družstevního bydlení pozemky, může vyčlenit pracovníka na koordinaci, zajistit projektovou dokumentaci, vysoutěžit stavební firmy nebo realizaci stavby. Družstvo může získat výhodný bankovní úvěr, rozhodovat o nájemnících i společném majetku, může také založit tzv. sociální družstvo, viz § 758 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Příkladem takového sociálního družstva, které se věnuje bydlení je kolektiv sdílené domy a jejich dům První vlašťovka.

Dostupné bydlení je základní lidská potřeba

Ačkoliv ceny nájmů za posledních 12 let rostou pomaleji než ceny bytů, stále jsou pro mnohé domácnosti příliš vysoké. Důkazem je i to, že lidé v nájemním a podnájemním bydlení vynakládali v roce 2021 více než 40 % příjmů domácnosti na bydlení výrazně častěji než lidé, kteří mají hypotéku. Drahé byty a drahé nájmy vedou k nedostupnému bydlení a to má dopad na rozhodování lidí v různých oblastech života. Některým lidem drahé bydlení brání v tom se osamostatnit, některé nutí stěhovat se ze svých domovů do oblastí, kde je bydlení levnější. To je spojeno s procesy jakými jsou gentrifikace a vysídlení. Někteří lidé kvůli drahému bydlení odchází do domovů pro seniory. Ceny bydlení ovlivňují rozhodnutí lidí, zda si pořídit dítě a kolik si jich pořídit nebo lidi nutí žít v přelidněných bytech. 

Proto je potřeba, aby existovala nabídka bytů i pro lidi s nižšími příjmy, zejména pro mladé lidi, jednočlenné domácnosti, vícečetné rodiny, seniory, samoživitelky, lidi se zdravotními problémy a další ohrožené skupiny lidí. Tuto nabídku může zajistit buď obec, soukromý pronajímatel, nestátní nezisková organizace, družstvo nebo spolek. Stát by jim v tom měl být oporou. V ČR je stále více příkladů praxe, která vede ke zvyšování nabídky dostupného a sociálního bydlení. Dále se ČR může inspirovat i praxí, která se osvědčila v zahraničí. Více informací k tématům sociálního bydlení můžete najít na stránkách Zpravodaje sociálního bydlení, na webových stránkách projektu Podpora sociálního bydlení nebo na stránkách Platformy pro sociální bydlení. Starší články, které se věnují dostupnému bydlení naleznete na Facebooku Finančně dostupného bydlení. O alternativách k vlastnickému a soukromému nájemnímu bydlení si můžete poslechnout záznam workshopu Sociologického ústavu AV ČR.

© MitDomov.cz 2022. Všechna práva vyhrazena.

© MitDomov.cz 2022. Všechna práva vyhrazena.